Škola zabíjí kreativitu

Každou chvíli něco tvořím a tvořím ráda. Například píšu články. Tvorba ale vyžaduje čas a toho mám poslední dobou, hlavně díky škole, opravdu málo. Tak málo, že nemám čas na tvorbu, protože škola má u mě téměř nejvyšší prioritu. Díky tomu jsem přišla na to, co znamená rčení, že „Škola zabíjí kreativitu.“, alespoň u mě.
Ke psaní jednoho článku jsem se přeci jen dostala, za cenu odložení nějakého toho školního programování. Chci tu udělat malý výpočet a přehled právě ohledně studia a volného času. Ukázat, že studium a volný čas opravdu nejdou moc dohromady, tedy pokud nejste superstudent*.

Studium na vysoké škole je náročné, o tom není pochyb. Pokud nejste student VŠ, dovolte mi, abych vám přiblížila, jak studium na VŠ funguje, tedy alespoň na té, kam chodím já. Bakalářské studium se skládá ze tří ročníků studia (studovat lze bezplatně až 4 roky). Každý ročník se skládá ze dvou semestrů (zimní a letní) a každý semestr se skládá z výukového období (cca. 3 měsíce, 13 týdnů) a zkouškového období (cca. 2 měsíce). Ve výukovém období studenti (v klasickém prezenčním typu studia) denně dochází do školy, jako na jiných typech škol. Ve zkouškovém období se studenti učí doma na zkoušky a do školy dochází jen na vykonání těch zkoušek. Jelikož ne všechny zkoušky probíhají po celou dobu zkouškového období, má student na naučení předmětu odhadem tak 4 měsíce času od započetí výuky do zkoušky (to je důležité, za chvíli s tím budeme počítat).

No a dostáváme se k hlavnímu bodu tématu a tím je kreditní systém. Student musí mít pro absolvování bakalářského studia na svém „kontě“ alespoň 180 kreditů (během tří až čtyř let). Pokud počítáme tu „nejstandardnější“ dobu studia, 3 roky, vychází to na 60 kreditů na rok (jen tak pro informaci, splněné roční minimum pro to, aby vás (alespoň na naší škole) ze školy nevyhodili, je 40 kreditů). No a pusťme se tedy do kupeckých počtů s těmi 60 kredity na rok.

Na naší škole se používá kreditní systém ECTS (viz. Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/ECTS). V uvedeném článku (a nejen tam) je napsáno, že jeden kredit odpovídá zhruba 25 – 30 hodinám studia. Požadovaný objem práce studenta za rok (60 kreditů) je tedy 1500 – 1800 hodin. Počkat, za rok? Vždyť jsme si řekli, že student má na studium v jednom semestru (2 semestry do roka) cca. 4 měsíce! Takže dobře, 1500 – 1800 hodin studia za cca. 8 měsíců (což tak nějak odpovídá, protože na VŠ bývají „delší prázdniny“). Budeme počítat někde u dolní hranice, řekněme tak 1600 hodin (i to je dost, jak za chvilku uvidíme). 1600 ÷ 8 = 200 hodin studia za měsíc. Což odpovídá zhruba 9 hodinám denně, pokud studujete jen v pracovní dny, nebo necelým 7 hodinám denně při opravdu každodenním studiu včetně víkendů. Počítá se to včetně cvičení a přednášek ve škole.

Možná si říkáte, že to ještě nevypadá úplně tak hrozně, možná se vám z představy studovat 7 hodin denně i o víkendu ježí vlasy. Ale ještě nejsme u konce. Denní dojíždění do školy něco stojí – nemyslím teď peníze, ale čas. U mě to jsou cca. 3 – 4 hodiny denně na cestách. Samozřejmě tohle je u každého jinak, ale už se dostáváme na cca. 10 hodin věnovaných studiu denně (cca. 7 o víkendech). Když si vezmeme běžný den, 24 hodin, odečteme od toho 8 hodin spánku (mimochodem, studenti nemají vždy čas na 8 hodin spánku) a 10 hodin studia, jsme na 6 hodinách, které nám zbydou na další činnosti jako jídlo, hygiena, odpočinek, starání se o věci doma, … No moc toho na ten odpočinek nezbyde, a nedejbože když máte nějaké koníčky.

A co teprve semestrální práce, semestrálky? To jsou práce zadávané v průběhu semestru a odevzdávané v průběhu nebo na konci semestru (do nějakého termínu). Semestrálka je práce, jejichž vyhotovení trvá desítky hodin a díky termínům odevzdávání se vlastně můžete rozloučit s volnými víkendy – v pracovní dny se to většinou moc zvládat nedá.

No a výsledný efekt? U mě je to velká únava poté, co se snažím dodělat nějakou práci do školy (nejsou jen semestrálky), něco se dlouho učit nebo i jen po „školním dni“, minimální odpočinek a pak nechuť něco dělat. Přestože mě škola baví a chodím tam ráda (tedy až na to vstávání v 5 hodin ráno). Chtěla jsem tedy nastínit, proč mám (a spousta dalších studentů VŠ) tak málo času, a to i na ostatní lidi, a proč jsem pořád unavená.


* Superstudenti jsou takoví studenti, kteří dokáží studovat i několik VŠ s relativně dobrým prospěchem, do toho ještě pracovat a stále mít relativně volný čas. Takových lidí moc není, ale existují.

Sdílet

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>